Trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem

      O železničním spojení Hanušovic se stále více se rozvíjející oblastí Staroměstska se začalo uvažovat v posledních letech 19. století. Hlavními iniciátory stavby byl vlivný místní podnikatel a starosta Herman Buhl a majitel kolštejnského panství Johan II. z Lichtenštejna.
      V srpnu 1904 obdrželi koncesionáři povolení k výstavbě a téměř současně se začalo s pracemi. I přes značné komplikace se složitým terénem byla trať do konce září 1905 hotova a zkolaudována. První slavnostní vlak vyjel z Hanušovic do Starého Města 4. října 1905. Do cílové stanice dojel parní vlak plný vzácných hostů 45 minut po poledni. Od tohoto okamžiku se na této jedenáct kilometrů dlouhé trati nepřetržitě přepravují lidé a zboží.
      Od zahájení provozu byla stanice Staré Město obsazena správcem, který rovněž vykonával dopravní službu – tedy sloužil jako výpravčí. C. k. monarchie totiž neznala předpis pro zjednodušenou dirigovanou dopravu (dříve dle předpisu D 3). Za ČSR se jezdilo podle zjednodušeného předpisu D 9. V době 2. světové války zavedly německé dráhy opět službu výpravčího. V období 1945–1955 byla dopravna obsazena českými výpravčími. No a od roku 1955 se opět začalo jezdit "zjednodušeně", to znamená, že dopravu vlaků na této trati řídil, a dodnes řídí, dirigující výpravčí v Hanušovicích.
      Železniční stanice Staré Město až do roku 1978 fungovala jako samostatná stanice. Posledním náčelníkem byl Alois Maňásek (1970-78). Od tohoto roku stanice připadla účetně pod stanici Hanušovice a byla zde vykonávána pouze komerční služba. V denních směnách v té době sloužil samostatný komerční pracovník a staniční dělník. Až do roku 1989 zde jezdilo 12–14 párů osobních vlaků a 1 až 2 páry nákladních vlaků. Při nahromadění zátěže byly prováděny další mimořádné obsluhy. Po roce 1990 se díky zvýšenému letnímu turistickému ruchu a vzniku nových zimních středisek zvýšil počet přepravovaných osob, naopak až o 50 % klesl objem nákladní dopravy. Po vzniku nákladní společnosti ČD Cargo tato převzala veškerou agendu nákladní přepravy na sebe, byla zrušena funkce staničního dělníka a dodnes tam slouží pouze pokladní osobní přepravy ve dvanáctihodinových denních směnách.
      Za posledních čtyřicet let se v dopravně Staré Město pod Sněžníkem vystřídalo mnoho zaměstnanců. Ve funkci samostatného komerčního pracovníka (později osobního pokladníka), se kromě zmiňovaného náčelníka pan Aloise Maňáska střídaly pouze ženy. Dlouho dobu zde pracovaly paní Květoslava Rácova a Vlasta Matoušová. Po nich zde nastoupily Helena Holínková, Miluše Hanáková, Dana Gronychová, Hana Jurkovičová, Anna Luksová ml. Jako střídači zde pracovaly i paní Věra Poláchová, Marie Bajzová, Marie Švédová. V současné době (rok 2017) se zde s paní Jurkovičovou střídá v turnuse paní Eva Pernická. V době dovolených nebo nemocí je zastupují paní Eva Turková a Monika Bartošová.
      Ve funkci staničního dělníka, kteří měli v náplni zavazadla, spěšniny, vozové zásilky a hlavně úklid a výzdobu okolí nádraží, zde pracovaly paní Ingeborg Novotná, Anděla Slížová, Anna Luksová st., Zlatuše Hamerníková a Hana Luksová. Nutno dodat, že stanice byla díky jejich práci vždy jako ze škatulky, všude bylo čisto a útulno. Po jejich zrušení se o zvelebování nádraží starají osobní pokladníci.
      A na závěr jednu perličku. Málokdo ví, že v době, kdy se uvažovalo o stavbě naší zmiňované železniční trati, probíhala v roce 1900 jednání s firmou Ing. Bauera o možnosti stavby tramvajové linky z hanušovického nádraží do Starého Města. Neví se, proč tato varianta padla, ale každý, kdo zná úzkou cestu podél řeky Krupé, si těžko dovede představit, že by vedle dnešní silnice jezdily i tramvaje.

Petr Holínka
výpravčí ŽST Hanušovice