Opis pamětní knihy železniční stanice DOLNÍ LIPKA
Vedení tzv. pamětních knih bylo pravděpodobně povinností přednostů stanic. V opisech se dochovaly jednotlivé listy na mnoha železničních stanicích, mnohé byly pak nenávratně ztraceny po mnoha reformách na železnici. To ale neplatí o Dolní Lipce. Díky pečlivosti svých přednostů a pochopení pozdějších náčelníků stanic dnes máme k dispozici ojedinělý doklad o práci celých železničářských generací a o nelehké službě na zdejších horských železnicích. Pojďme společně do těch zažloutlých stránek nahlédnout…
Opis z pamětníku staničního úřadu Dolní Lipka a jemu přikázané oblasti
Původní jméno stanice bylo Králíky, okres Žamberk, Čechy; z praktických důvodů byla přezvána Dolní Lipka, podle blíže ležící osady téhož jména (Dolní Lipka = Nieder Lipka) výnosem ministerstva železnic číslo 22/113II/I ze dne 3. 5. 1920 s platností 1. 5. 1920. Dolní Lipka je stanicí původně Moravské pohraniční dráhy 90,3 km (Šternberk – Králíky) dostavěné 15. 10. 1873. Vozy Severozápadní dráhy jezdily sem od 14. 1. 1874 až do 15. 10. 1875; vlaky naše v této době opatřovaly styk s Německem, jezdíce do odbočky u Lichkova a odtud do Mezilesí. Když dopravu do Mezilesí převzaly vlaky Severozápadní dráhy, začaly naše vlaky jezditi až do Lichkova. V roce 1899, dnem 30. 12. byla otevřena místní dráha Králíky (Dolní Lipka) – Šilperk, a je Dolní Lipka její dispoziční stanicí.
Stanice leží v kotlině obklopené pohořím orlickým, českomoravským a kladským nebo kralickým. Mořská výše 546,5. Klíma drsné. Zima přihlásí se často sněhem již v druhé polovici října a potrvá až do května. Severák je tu z větrů nejčastější a naše stanice je mu vystavena více než které jiné místo v okolí. Toto drsné klíma klade samozřejmě těžké požadavky na zdraví personálu.
Do otevření místní dráhy byla Dolní Lipka obchodně nejsilnější stanicí, její obchodní význam od té doby značně poklesl, ač i dnes podržela mnoho z obchodních styků s městem a je to hlavně králická továrna na hedvábí, která značně používá zdejšího nádraží. Union Textilindustric a Druckfabrik A.G. tkalcovna, ač na králickém území, je již svou blízkostí poukázána na Dolní Lipku, rovněž vesnice Dolní Lipka, Boříkovice, Hernsdorf a Prostřední Lipka.
Až do 2. 6. 1883 trvala správa Moravské pohraniční dráhy. 1. 1. 1884 přešla správa provozu do rukou státu a správcem byl vládní rada Pichler ve Vídni. Správu vedla ministerská komise pro dráhy arcivévody Albrechta, a to až do 1. 8. 1884. Pak generální ředitelství státních drah pod baronem Czedikem se sídlem ve Vídni, ředitelství v Krakově a provozní správu v Šumperku. V roce 1889 podřízena ředitelství olomouckému.
Správcové provozu v Šumperku:
1873-1883 František Schaffer
1883-1887 inž Vilém Filaus
1887-1888 Hauszel
Ředitelé státních drah v Olomouci:
1889 Karel Neudek
1903 Rudolf Amberg
1913 Adolf Appel
1916 František Mrasek
1918 Josef Holáček
1923 inž Josef Polívka
Přednostové stanice:
1873-1875 Beranek Jan
1875-1889 Schaffer Mikuláš
1889-1899 Kraft Eduard
1899-1903 Benda Emanuel
1903-1908 Spiteller Josef
1908- Schenk Karel
Zpráva o prohlášení československého státu samostatným dne 28. Října 1918 sem oficiálně
vůbec nedošla. Jak v úřadech, tak i u obyvatelstva zdejší oblasti nenašlo prohlášení toto ohlasu. V Opavě byla provolána prozatimní vláda „Sudetenland“, ale i ta nenašla opory v německém lidu. Ten po letech hrůzy a bídy hledal jen klidu, reagoval na všechny projevy ne národnostně, ale sociálně.
Depeše I.
Provolání toto neuznal staniční úřad a neuposlechl ani rozkazu opavské vlády ani nově zřízeného ředitelství státních drah v Krnově. Následkem toho byl přednosta zdejšího staničního úřadu jmenovaným ředitelstvím služby zproštěn a převzal stanici sem dirigovaný úředník revident Jan Gerle z Opavy severního nádraží. Zaměstnanci zdejšího řadu, ačkoliv byli většinou národnosti německé, neuposlechli rovněž rozkazu sudetské vlády a pracovali jen podle směrnic představeného ředitelství olomouckého. Bývalá stanice Králíky byla po čas moci opavské vlády obsazena vojskem sudetenlandským, pod velením hejtmana Alfreda Hubecka z Červené Vody, jako organizovaný ozbrojený odpor proti postupujícímu obsazení německého území čsl. vojskem. Dnem 15. Prosince 1918 byla zdejší stanice obsazena čsl. vojskem, zeměbraneckým plukem číslo 30 „Vysoké Mýto“, které od Lichkova obsazovalo trať i město Králíky. Tímto obsazením vzala moc opavské vlády za své bez jakéhokoliv odporu. Vedení stanice bylo opět předáno do rukou bývalého přednosty. Zdejší zaměstnanci uznali dne 21. 12. 1918 Ředitelství státních drah v Olomouci a složili dne 24. 4. 1919 slib věrnosti Republice československé přednostovi stanice. Přednosta sám složil dne 25. 4. 1919 slib věrnosti orgánu Ředitelstvím státních drah v Olomouci vrch. rev. p. Františku Doleželovi. Při převratu neutrpěla železniční správa žádné značné škody. Ve vedení služebny nebyla učiněna žádná změna. Přeprava vlaků neutrpěla za režimu Sudetenlandu, Ředitelství státních drah v Krnově, žádné větší poruchy.
I naše stanice nebyla ušetřena nehod obvyklých v životě železničářů. Krom menších nehod nutno poznamenati zkázu dvou lidských životů. 24. 1. 1906 roztříštěna byla lebka topičovi Josefu Gangelovi při posunování. 30. 1. 1907 přejet při posunování dělník vrchn. stavby Heisler Alois, odhazuje sníh, nepovšiml si nebo neslyšel přijíždějících vozů, které ho v půli přejely. Smrt nastala v několika okamžicích. Sebevraždou sešla Ema Winterová (17. 2. 1896), dcera portýrova. Příčina asi v rodinných poměrech. Tragickou smrtí zahynul zdejší restauratér František Soural. V noci čekaje na vlak usnul ve 3. třídě, vrah roztříštil mu ve spánku lebku a vykradl jeho i denní pokladnu. Byl dopaden druhého dne a později odsouzen k doživotnímu žaláři. Restauratér Soural svým ranám podlehl.
Zajímavá nehoda přihodila se při otevření místní dráhy. 30. 12. Byl vypraven první pravidelný vlak do Šilperku. Lokomotiva, která měla jej tam dopraviti, spadla do točny, odtudž po delší práci vytažena a postavena.
Dolní Lipka, obec čítající 44 stavení a 188 obyvatel, z nichž 19 jsou Češi, většinou státní to zřízenci. V posledních volbách dostalo se jim jednoho místa v obecním zastupitelstvu. V místě je jednotřídní škola a celní úřad s finanční stráží. Obec převahou agrárnická. Kaple se hřbitovem.
Prostřední Lipka čítá 112 domů, 454 obyvatelů (z toho 26 Čechů). Má jednotřídní školu, kostel se hřbitovem. V roce 1830 byly tu ještě vápenné lomy a pece. Obec převahou agrárnická. Dne 15. 7. 1912 byla v km 86.6 na trati Šternberk – Králíky (Dolní Lipka) – Lichkov otevřena zastávka stejného jména pro dopravu osob a zavazadel (Výnos Ředitelství státních drah v Olomouci číslo 580/I V, ze dne 3. 6. 1912.
Dolní Boříkovice: 809 obyvatelů (5 Čechů), 185 stavení. V místě 3 (nyní 2) třídní škola od roku 1794, kostel se hřbitovem vystaven v roce 1706, fara (od roku 1859), poštovní úřad, mlýn a pila. Obec agrárnická, část obyvatelstva živí se výrobou kartáčnických potřeb, část chodí do blízké továrny tkalcovské.
Hernsdorf: 96 domů, 362 obyvatelů (5 Čechů). Obec leží v úzkém horském údolí, má kostel (vystaven v r. 1901), jednotřídní školu a je převahou agrárnická. Výška mořská 577 m.
Restaurace a restauratéři
Restaurace přistavena v r. 1874.
Karger 1873-1875
Polivka Karel 1875-1880
Brix Adolf 1880-1890
Pratzer Josef 1890-1896
Zbořil Antonín 1896-1904
Pratzer Josef 1904-1906
Soural František 1906-1910
Souralová Frida 1910-
Staniční úřad Dolní Lipka
K. Schenk, inspektor
Výpis z pamětníku v roce 1924
Sněhová vichřice, zuřící po několik dní (4., 5. a 6. února), nakupila na některých místech takové spousty sněhu, že doprava musela býti zastavena na všechny strany. Šilperský vlak 2. uvázl v závějích. Doprava zahájena 7. února, kdy se bouře utišila a se podařilo trať pro vlaky uvolniti.
Dne 6. února byl dělník František Geppert z Dolních Boříkovic zachycen do Lichkova jedoucím nákladním vlakem číslo 371 a těžce zraněn. Byl poslán do blízkého domku strážníka pro lopatu, ale nevida pro vichřicí metané spousty sněhu domku, přešel jej a v tom okamžiku vlak, kterého pro hukot vichřice neslyšel, jej zachytil, pohmoždil na celém těle a pravou nohu zlomil. Po poskytnutí prvé lékařské pomoci zavezen do Hradecké nemocnice.
Sněhová vichřice se opakovala, trvala po tři dny (14., 15. a 16. února) a měla za následek částečné zastavení provozu na trati Hanušovice – Lichkov.
S platností od 1. května 1924 zavedla se na trati Dolní Lipka – Šilperk zjednodušená dopravní služba, podle zvláštního předpisu schváleného výn. min. žel. č. 24.602-VI/2-24.
Dozor a odpovědnost za celkový výkon služby dopravní, telefonní, disposiční pro celou trať přenesla se na výpravčího vlaků – dirigenta v Dolní Lipce.
Dne 7. Června vykolejil stroj číslo 178205 po vlaku 5807 na výměně číslo 11 v Dolní Lipce, následkem přestavení výměny pod strojem se třemi osami. Následky pro dopravu žádné, úraz žádný.
Dne 30. 11. 1924 v 18 hodin byl František Klein, dílenský pomocník dílen v Šumperku vjíždějícím vlakem číslo 804 do zastávky v Prostřední Lipce těžce zraněn v km 86,6. Raněný byl týmž vlakem převezen do nemocnice v Šumperku.
Staniční úřad Dolní Lipka
K. Schenk
Opis pamětní knihy v roce 1925
Dne 16. května 1925 u vlaku 803 započalo se s výdejem jízdenek v zastávce Prostřední Lipka.
Zápis pro Ředitelství státních drah v Olomouci
Dolní Lipka dne 7. 10. 1926, 8 hod. 56 min.
Ředitelství státních drah v Olomouci spě. odbor pro udržování dráhy ve Frývaldově, výt. Olomouc, vozební stanice Hanušovice z Di čís. 185f.
Dnes v 7 hod. usmrceni jedoucím osobním vlakem 2806 v km 112.3 v trati Lichkov – Mezilesí topič pracovního vlaku P81 Hejný František a Schuhmeier dělmistr podnikatele nové pokládky inž. Bergra.
Pracovní vlak pracoval v km 93,2-93.3 v trati Dolní Lipka – Lichkov.
Neštěstí toto stalo se takto:
Schuhmeier stál na rampě koleje vedoucí do Mezilesí v Kladsku. Topič Hejný František, čistě stroj, stál mezi oběma kolejemi. Motorový (parní) vůz jedoucí zadkem z Lichkova, přiblížil se neslyšně k těmto pracujícím nešťastníkům. Schuhmeiera přejel a roztrhal, topiče Hejného usmrtil nárazem do hlavy.
Oba byli pohřbeni v týž den 10. 10. 1926, Schuhmeier v Lichkově, Hejný v Hlušovicích, kamž byl převezen.
Příčina: nešťastná náhoda.
Přípis Ředitelství státních drah v Olomouci, ze dne 21. 3. 1926
Upozornění – nepředložili jste dosud opis Pamětní knihy své stanice a přidělené zastávky. Učiňte tak ihned!
Odpověď – Nemůžeme ničeho hlásiti, ježto žádná důležitější událost nenastala.
Staniční úřad Dolní Lipka, K. Schenk
Opis pamětní knihy za rok 1928
Oslava desetiletého jubilea trvání republiky.
V tomto dni bylo vzpomenuto zásluh pana presidenta a jiných osobností o založení československého státu s vědomím, že vůči tomuto státu všichni bez rozdílu národnosti své povinnosti vykonávati chceme.
Dne 13. prosince v 18 hod. zlomil si Augustin Sitta, pomocný dělník zdejšího úřadu, u překládky těžké bedny, pravou nohu. Zraněný byl týž den vlakem 5804 převezen do všeobecné nemocnice v Červené Vodě.
Dne 13. Prosince 1928 při posunu vl. 5811 ve 20 hod. ve stanici Dolní Lipka vykolejil na výměně číslo 13 prázdný vůz řady K ČSD číslo 635085 jednou osou, který byl přivěšen u stroje, najetím na oddělený ložený 20ti tunový vůz a znemožnil vjezd pro rychlovlak číslo 132. Po uvolnění výměny číslo 13 odjel rychlovlak 132 do stanice zpožděn 120 minut.
Opis pamětní knihy za rok 1929
V únoru 1929 byla postižena celá střední Evropa tuhými mrazy, jakých nebylo po 150 let. Přímo sibiřské mrazy byly v celém Československu ve vyšších polohách, kde teploměr vykazoval rekordní číslice. Ve dnech 10.-13. února klesla teplota na stanici Dolní Lipce na -37 stupňů Celsia a na nekrytých místech dosahovala -40 stupňů Celsia. Následky zimy byly katastrofální. Na polích a v lesích hynula zvěř a ptactvo, stromy pukaly a vodovody zamrzaly. Sníh, který mrazy stále provázel, úplně ochromil komunikaci. Drahám se sice podařilo po deset mrazivých dnů udržeti pravidelnou dopravu, ale v dalších dnech bylo již tolik onemocnělého personálu a pro poruchu vyřazených strojů, že bylo nutno počítaje dnem 14. 2. Na všech tratích dopravu omeziti.
Na trati Hanušovice – Lichkov nejely vlaky 807, 810, 131, 132 a po dva dny nákl. vl. 1155 a 1156.
Na trati Šilperk – Dolní Lipka nejel vlak 5803, 5804, 5808 a 5811 a jel pouze vlak 5810 až do Šilperka.
Dne 28. Února se utvořily na trati Šilperk – Dolní Lipka takové sněhové závěje, že doprava musela býti úplně přerušena. Teprve dne 2. března byla opět zahájena nákladní doprava k odvezení nahromaděné zátěže a 3. března zahájena redukovaná osobní doprava.
Dne 25. Března počínaje byla na všech tratích obnovena normální doprava.
Dne 5. září 1929 byla usmrcena vlakem 804 na přecestí v km 88.3 trati Hanušovice – Lichkov paní Filomena Rotterová z Dolní Lipky. Přejezd není opatřen závorami a jmenovaná pro svoji hluchotu neslyšela blížící se vlak. Smrt nastala ihned. Neštěstí stalo se za jasného dne v 18 hod., a strojvedoucí nemohl pro krátký rozhled nehodě již zabrániti. Usmrcená byla 70tiletá vdova.
Opis pamětní knihy za rok 1930
Změna ve vedení stanice:
Dnem 31. Července 1930 odchází do výsluhy přednosta stanice insp. Karel Schenk a na jeho místo jest jmenován vrchní adjunkt státních drah Karel Pospíšil.
Dne 27. října 1930 strhla se silná sněhová vichřice, při níž byla strhána veškerá telegrafní a telefonní vedení a napadlo sněhu na 50 cm. Dne 30. října 1930 bylo uvedeno vše opět do pořádku.
Opis pamětní knihy za rok 1931
Dne 9. března 1931 byla zast. a nákl. Červený Potok a zast. Prostřední Lipka předána do účtování
stanici Krumperky-Malá Morava.
Dne 23. července 1931 došlo na silničním přejezdu v km 90.78 k nehodě při jízdě vlaku číslo 28, který přejel spřežení dvou volů, patřících rolníkovi Františku Seifertovi. Při nehodě nedošlo však k úrazu lidí.
V důsledku hospodářské krise došlo u zdejší továrny na hedvábí Fy Union M. B. Neumann dnem 1. ledna 1931 k úplnému zastavení továrny, která zaměstnávala 350 lidí, čímž je znatelný i pokles provozních příjmů.
Opis pamětní knihy za rok 1932
Dnem 17. Března 1932 započato bylo na trati Dolní Lipka – Šilperk se zkušebními jízdami s motorovým vozem, za účelem motorizace této trati. Zkoušky potrvaly až do 10. dubna 1932. Výsledek nad očekávání příznivý, což nejlépe bylo pozorováno na konkurenci soukromých autobusů, které již druhým dnem musely zastaviti provoz, nemohouce konkurovati ani cenami, ani množstvím jízd a ani pohodlím.
Dne 1. srpna 1932 přechází zdejší trať Dolní Lipka – Šilperk, Lichkov – Hanušovice exkl pod správu Ředitelství státních drah v Hradci Králové; přidělením nastalo organické scelení souvislých tratí, kteréžto dříve bylo silně jako nedostatek pociťováno.
Dne 1. prosince 1932 zahájen pravidelný motorový provoz na trati Dolní Lipka – Šilperk a Dolní Lipka – Lichkov – Mezilesí v Kladsku.
Opis pamětní knihy za rok 1933
Dne 9. srpna 1933 vyšinul na kusé koleji u skladiště stroj řady 434.0 všemi nápravami, čelní rampa úplně rozbita. Zraněn nebyl nikdo.
Dne 1. prosince 1933 odchází dosavadní nádražní restauratér pan Eduard Šponar a na jeho místo nastupuje p. Josef Pospíšil.
Dne 9. prosince 1933 najel motorový vůz M 120.458 na vrata topírny, která byla proražena, poraněn nebyl nikdo.
Jiných událostí v roce 1933 nebylo.
Opis pamětní knihy za rok 1934
V roce 1934 počíná se poznenáhlu jeviti ve zdejší stanici vzestup dopravní nákladní i osobní. Jmenovitě v dopravě nákladní učiněn značný pokrok v tom směru, že ze zdejší stanice vedou se nyní dva sběrné rychlovlaky, takže přeprava kusového zboží jeví značné urychlení – oproti dřívějším létům o nejméně 24 hodin denně.
V létě na přání obyvatel zdejších a z okolí byly vedeny dva výletní vlaky na Macochu. Zvýšený turistický ruch podporuje v poslední době nově založený odbor Klubu čs. Turistů, poukazující prací propagační na zdejší skvělou krajinu, vhodnou pro letní a zvláště zimní sporty.
Opis pamětní knihy za rok 1935
Koncem měsíce ledna a počátkem února nastaly v důsledku prudkých sněhových vánic poruchy v motorové dopravě tak, že bylo nutno veškeré motorové vlaky nahraditi parními vlaky. Trať bylo nutno prorážeti častými jízdami sněhovými pluhy.
Dnem 10. června 1935 odchází z Dolní Lipky dosavadní přednosta vrch. adj. Karel Pospíšil, byv jmenován přednostou stanice v Jablonném n. Orl. Prozatimní vedení stanice přebírá adj. František Issmann.
Dne 3. září 1935 přebírá vedení stanice z rukou pana dopr. kontr. Ing. J. Kubíka vrch. adj. st. dr. Jan Mrzena.
Dne 4. 11. 1935 střetl se mot. vl. 3809 mezi stanicí Červená Voda a zastávkou Dolní Orlice s nákladním autem č. 30115. Zabit ani zraněn nebyl nikdo.
Dne 18. 11. 1935 vystupoval zde u vl. 131 na druhou stranu nástupiště číšník nádražní restaurace z Hanušovic Brýdl Josef a byl lehce zraněn na hlavě dveřmi, které se přivřely.
Opis pamětní knihy za rok 1936
V říjnu 1935 otevřena ve zdejší nádražní budově česká obecná škola, jako expozitura české školy králické.
Dne 7. 4. 1936 z Dolní Lipky přeložen stan. mistr Schneider pro správu stanice do Šilperku.
Dne 5. 5. 1936 byla zde na trati D. Lipka – Králíkx před mostem přejeta vl. 3110 (odjezd z D. Lipky ve 12:45 h.) Margareta Březinová, zaměstnanec firmy bratří Steinerů z Králík. Jedná se o sebevraždu.
V měsíci červenci 1936 začalo zde opevňování hranic. Dne 13. 7. 1936 jel z Dolní Lipky první prac. Vl. P326 na trať.
Dne 6. 9. 1936 zemřel v Novém Bydžově zdejší skladník Josef Bittman. Dne 9. 9. Konal se jeho pohřeb V Novém Bydžově. Z D. Lipky zúčastnilo se jeho pohřbu 9 zaměstnanců v čele s přednostou stanice.
Dne 16. 12. 1936 byla zdejší stanice zapojena do elektrického vedení a v tento den stanice prvně elektricky osvětlena (omezeně sice).
Dne 25. 12. 1936 vyšinul se v zn. Moravském Karlově MOsvl 3114 asi v 15:25 hod. K úrazu nepřišel nikdo. Doprava do 19 h udržována přestupováním.
Opis pamětní knihy za rok 1937
Dne 9. 1. 1937 při posunu vl. 3182 asi v 10:35 byl nárazníky zmačknut a na místě usmrcen děl. Žerníček František. Jeho pohřeb konal se 12. 1. 1937 v Šilperku ve 14:30 hod. za obrovské účasti nejen železničářů, ale i široké veřejnosti. Z ředitelství státních drah přítomen pan dopr. rada st. dr. Ing. Kubík.
Dne 1. 3. 1937 byl ze zdejší trati přeložen pan dopr. Rada Kubík a přeložen na naši trať vrchní inspektor st. dr. E. Havel…
Doprava za celý rok 1937 udržela se na výši r. 1936 – pokračování v opevňovacích pracích.
Dne 21. 12. 1937 zemřel jak náhle raněn mrtvicí zdejší výhybkář p. Glechta Rudolf, který se ze své nemoci z nachlazení uzdravoval a chtěl 23. 12. 1937 již službu nastoupiti. Po svém zotavení šel na procházku, z které se již živý domů nevrátil. Dne 24. 12. 1937 byl uložen na místní hřbitov, když se s ním jménem ředitelství státních drah Hradec Králové a zaměstnanců rozloučil přednosta stanice vrch. adj. st. dr. Mrzena.
Jiných událostí v roce 1937 nebylo.
Obsazení stanice Dolní Lipka v roce 1945
Stanice Dolní Lipka obsazena dne 26. 5. 1945 dle telefonického rozkazu řed. st. drah, odd. V, Hradec Králové dle přiloženého rozkazu čís. 1284.
Vyzdobený obsazovací vlak pod vedením p. dopravního kontrolora Vaněčka vyjel z Kyšperka s plným osazenstvem pro obsazení stanic v pohraničí a po zastavení v Lichkově přijel do Dolní Lipky v 11.20 hod.
Příkročeno ihned k převzetí stanice od zaměstnanců DRB. Stanice až na dorozumívací zařízení byla nepoškozena a ihned zahájena dopravní služba.
Ještě dne 26. 5. Zařízeno společné stravování osazenstva stanice a společné ubytování ve staniční budově. První osazenstvo stanice se skládalo z následujících členů: Jan Medek, předn. Karel Bílý a Karel Hiller výpravčí vl., Josef Čižinský, František Kubový, Jaroslav Strnad, Stanislav Šverák jako výhybkáři, Rudolf Doležal jako staniční pomocník.
Dne 27. 5. 1945 zahájena pravidelná doprava na trati Kyšperk – Dolní Lipka – Šilperk s vlaky 913/908 a vl. 907/912.
Na trati Dolní Lipka – Hanušovice po postavení mostu v km 75.450 a opravě tunelu u Vlaského zahájena doprava 9. 6. 1945 s vl. 821/810 a vl. 803/816 na trati Kyšperk – Hanušovice. Tím položeny základy naší dopravy v pohraničí.
Zapsal Jan Medek, 11. 8. 1945
Opis úvodu pamětní knihy za rok 1945
Ke kronikářskému sledování dle roz. čj. 711/34-II-1945 přidělen traťový úsek: od km 84.200 do km 92.400 na trati Hanušovice – Velký Osek a do km 2.000 na trati Dolní Lipka – Šilperk.
Přidělené služebny (administrativně a účetně):
Zn. Červený Potok v km 84.200
z. Prostřední Lipka v km 86.060
stú. Dolní Lipka v km 90.268
odbočka Orlice v km 92.400
Stanice Dolní Lipka je průběžnou stanicí na trati Hanušovice – Velký Osek a konečnou i výchozí stanicí na trati Dolní Lipka – Šilperk, kterou diriguje podle předpisu D7a. Stanice má 4 dopravní koleje, 1 skladištní a 1 odstavnou kolej. Ve stanici je výtopna se dvěma kolejemi a kanály pro 4 stroje. Dále je zde automatická vodárna na 32 m3 a točna 14,50 m v průměru. Skladiště zboží 30×10 m a boční a čelní rampa 90×10 m s obrysnicí. Dále je zde kolejová váha na 30 tun, sedm uhelných jam a nakládací kolej pro šest vozů. K tomu je přičleněno v kusé koleji skladiště hospodářského družstva a uhelné sklad Tkalcovny hedvábí, národní podnik, Králíky. Dolní Lipka je sídlem traťmistra pro trať Dolní Lipka – Hanušovice. Traťmistr pro místní dráhu Dolní Lipka – Šilperk sídlí v Lichkově.
Stanice leží na náhorní plošině 546,5 m nadmořské výše, obklopená pohořím Orlických hor, českomoravským masívem a kladským neboli králickým pohořím. Ze severu vévodí Dolní Lipce Králický Sněžník s Malým Sněžníkem s rozhlednou, z jihu zase Suchý vrch taktéž s rozhlednou. Od Dolní Lipky směrem severním přes Bobišov a Mezilesí rozprostírá se krásná Kladská kotlina. Podnebí je horské a drsné, ale s krásnými jehličnatými lesy, většinou od října do konce dubna pod sněhem s přirozenými rekreačními podmínkami.
Co více o vzniku této tratě a stanice:
Dle kroniky města Králík vznikla tato dráha na základě mírové smlouvy z roku 1866 mezi pruským králem Bedřichem a habsburskou monarchií. Tato vzala na sebe závazek, že postaví na kladské hranice dvě dráhy. Jednou z nich byla K.C.K. privileg. Moravská hraniční dráha ze Šternberka do Grulichu (Králík) se spojkou do Mezilesí v Kladsku.
Z toho je vidět, že původní jméno stanice bylo Grulich, otevřená pro provoz dne 15. 10. 1873. Grulich, jemuž čeští obyvatelé říkali již v minulém století Králíky, byl s převratem v roce 1918 přejmenován na Králíky a dnešní stanice Králíky (na trati Dolní Lipka – Šilperk) pojmenována Králíky město. Z praktických důvodů byla stanice výnosem min. železnic č. 22/143/III/1 ze dne 3. 5. 1920 s účinností od 1. 5. 1920 přejmenována na Dolní Lipku, na jejímž katastru stanice leží.
Vozy Severozápadní dráhy začaly jezditi zde od 14. 1. 1874. Naše vlaky opatřovaly v té době styk s Německem, jezdíce do odbočky u Lichkova a odtud do Mezilesí. V roce 1897 započato se stavbou místní dráhy Dolní Lipka – Šilperk a první vlak jel tudy dne 30. 12. 1899, přičemž prohlášena stanice Dolní Lipka za dispoziční též pro tuto trať…
…Převrat a prohlášení samostatnosti v roce 1918 prošlo klidně. Sice Němci utvořený Sudetenland v Opavě sesadil zdejšího přednostu a stanice byla obsazena v listopadu 1918 sudetským vojskem, ale 15. 12. 1918 byla stanice obsazena Čsl. armádou, ppl. 30 z Vysokého Mýta. Tím vzala moc Sudetenlandu za své a stanice byla předána zpět do rukou bývalému přednostovi a doprava se začala normálně rozvíjet.
V roce 1938 za květnové mobilizace, jakož i v září toho roku byly hranice obsazeny Čsl. armádou a stanice prohlášena za válečné pásmo. Po odtržení Sudet, neblahým mnichovským diktátem, byl český živel z tohoto území stažen a poslední Češi odjeli evakuačním vlakem 7. října 1938. Od této doby až do příchodu českého živlu v květnu roku 1945 se celkem nic nezměnilo, hlavně proto, že Německo bylo vázáno válkou. Z těchto důvodů byla na jaře roku 1939 postavena spojka mezi Dolní Lipkou a Lichkovem v km 92,4 do Mezilesí, takže vlaky mohly jezditi přímo, bez otáčení v Lichkově. Odbočka této spojky pojmenována Orlice dle protékající řeky Tichá Orlice.
Nikdy za naší poroby jsme se před Němci nesklonili. Pracovali jsme podzemně a záškodnicky! Ničili jsme válečný materiál vezený po těchto tratích a v roce 1944 započaly sabotážní činy – rozšroubovávání a vyhazování tratě do vzduchu.
Květnová revoluce zasáhla i zde. Ustupující německé armády po doslechu, že pražský lid a s ním celý český národ se vzbouřil, začali bezhlavě ničit celý svůj válečný materiál. Stanice sama byla ušetřena před zničením, hlavně proto, že němečtí železničáři měli strach, že by případná odveta stihla je (dle ústního podání posledního německého přednosty stanice). Stanice Dolní Lipka byla obsazena dne 26. 5. 1945, ale čsl. příkazů poslouchali němečtí železničáři od 7. května 1945.
Zápis v pamětní knize z roku 1945
V roce 1945 zuří ještě druhá světová válka. Kola osudu se obrátila a německé armády ustupují na všech frontách. Naše zraky jsou nejvíce obráceny na východ, kde od Dukelského průsmyku se k nám blíží hrdinská Rudá Armáda. S příchodem jara oživuje partyzánská činnost a železniční destrukce jsou na denním pořádku. V měsíci dubnu byla doprava v úseku Mezilesí – Šternberk 5× zastavena, vždy asi na 12 až 36 hodin v důsledku sabotážních akcí partyzánských skupin z Písařova a odjinud. Z toho vznikla panika, která vyvrcholila dne 28. dubna, kdy u vjezdového návěstidla směrem od Hanušovic najel vojenský transport (smíšený lazaretní vlak s odsunem) na evakuační nákladní vlak, který tam stál a čekal, až bude vjezd do přeplněné stanice uvolněn. Přes 55 vozů a tři stroje byly do sebe vklíněny. Bylo zabito 40 osob a dvojnásobný byl počet raněných. Trať zůstala až do příchodu čsl. železničářů zatarasena a nesjízdná. V bezradném stavu začali Němci ničit ostatní evakuační vlaky směrem k Hanušovicím a pustili schválně ještě 2 stroje a několik těžce ložených vozů z Červeného Potoka s otevřenými regulátory na místo srážky, kde se oba stroje vklínily mezi ostatní vozy. Podívaná to byla hrozná. Kusy železa z vojenské výzbroje a výstroje se válely až 50 m od místa srážky.
Po příchodu Rudé Armády dne 6. května až do 9. května vládlo zde bezvládí a vyřizování osobních účtů válečných zajatců, kterých zde a v okolí bylo přes 3 000. První výzkumný a pomocný vlak vyjel z Kyšperka do pohraničí dne 9. 5. Těžce si klestil cestu mezi plnými vlaky německých utečenců, které Rudá Armáda předehnala. Ihned započato s odstraňováním trosek a uvolňováním tratě.
Dne 26. 5. Byla definitivně stanice Dolní Lipka obsazena slavnostně vyzdobeným obsazovacím vlakem. Za přednostu byl určen dle rozkazu Ředitelství státních drah v Hradci Králové adj. st. drah Jan Medek a přiděleno sem 7 staničních zaměstnanců, vesměs z Jablonného nad Orlicí.
Dne 27. 5. 1945 zahájena pravidelná osobní doprava na trati Dolnbí Lipka – Šilperk a Dolní Lipka – Kyšperk. Na trati Dolní Lipka – Hanušovice po odstranění trosek u vj. návěstidla, postavení mostu v km 75.4 a opravě tunelu u zast. Vlaské zahájena doprava dne 9. června 1945. Tím položeny základy naší dopravě v osvobozeném pohraničí a hned v červnu 1945 naší skvělé pohotovosti využívá naše osvoboditelka Rudá Armáda, která činí ze zdejší stanice transit pro svou válečnou kořist, kterou přivážejí z Německa v tisících aut a zde jsou překládány tyto zásilky na železniční vozy a tvořeny tak zvané „Věrtušky“, tj. vlaky, které směřují k Dunaji na překladiště. Zároveň započato s osidlováním pohraničí. Zároveň vracejí se do svých vlastí repatrianti všech možných národů, které Hitler svezl do Reichu. Rozvoj dopravy značně brzdí nedostatek uhlí a v okolních státech musela býti dokonce zastavena proto osobní doprava. V měsíci listopadu a prosinci byla několikráte taková uhelná kalamita, že uhlí muselo býti vypůjčeno pro místní dráhu ze staničních zásob a od místních železničářů, ale doprava zastavena z tohoto důvodu nebyla. V době mezi 28. 10. 1945 až 16. 12. 1945 zúčastnila se stanice též národní soutěže v dopravě v rychlém odbavování vozů (velký nedostatek vozů) a skončila soutěž v rámci hradeckého ředitelství na druhém místě a byla též odměněna.
Nebyli jsme ani ušetřeni nehod a úrazů:
Dne 29. 8. 1945 neukázněností cestujících, kteří přes zákaz nastupovali do nepřipravené osobní soupravy vl. 816, při najíždění na tuto soupravu vlakovému stroji selhala brzda a při nárazu byl zraněn 1 cestující J. Adamec z Dlouhoňovic, který tomuto zranění podlehl při převozu do nemocnice.
Dne 13. 10. 1945 došlo k neštěstí na přejezdu v km 1.6 mezi Dolní Lipkou a Králíky. Auto Rudé Armády na nechráněném přejezdu, ve snaze předjeti osobní vlak, bylo tímto zachyceno, auto se vzňalo a shořelo. Řidič podlehl zranění v nemocnici.
Dne 24. 10. 1945 nedorozuměním posunovačů s výhybkářem při sestavování transportu RA na lichkovském zhlaví, prudkým najetím skupiny 16 vozů na vlak, vyšinuly 3 vozy. K uvolnění vjezdového zhlaví povolán pomocný vlak a doprava přerušena na 3 hodiny.
Dne 17. 12. 1945 při posunu strojem od vl. 7330 vyšinul při přejíždění točny 1 vůz, který byl tažen ještě 150 m a rozbil výměny č. 3 a 4, které musely být vypjaté ze zabezpečovacího zařízení po dobu 10 týdnů.
Zápis v pamětní knize z roku 1946
Rok 1946 začíná rušnou prací na poli hospodářském, a tím i v dopravě. Zvýšenou dopravu zaznamenávají transporty Rudé Armády, vracejících se repatriantů, vlaky z akce UNRRA a též dodávky surovin. Tím vzniká velký nedostatek vozů, kterému ČSD čelí urychleným oběhem, zkrácenou nakládkou a vykládkou na šest hodin, vykládacími brigádami apod.
Též Králicko se vůčihledně osidluje, obec Dolní Lipka je v březnu na 100 % osídlená a správní komise přechází v místní národní výbor, v kterém jsou 4 železničáři. Výhybkář Stanislav Šverák je jednohlasně celou obcí zvolen za prvního předsedu.
Zároveň přichází historický akt odsunu Němců. Jsou utvořeny sběrné tábory, v kterých jsou Němci shromažďováni a v počtu 1 200 pak odesíláni do svého zaslíbeného Reichu. V Dolní Lipce byl utvořen sběrný tábor pro žamberský a Rychnovský okres. Celkem z tohoto tábora bylo do října 1946 odsunuto přes 16 000 Němců ve 14-ti vlacích.
Dne 6. 5. 1946 přichází v platnost nový jízdní řád, který přináší další rozšíření v dopravě. Od toho dne jezdí na trati Dolní Lipka – Hradec Králové lehký sběrný vlak, zvaný „Raketa“ (vl. 5462/63).
Den „Osvobození“ 9. 5. 1946 je zasvěcen našim padlým hrdinům a je oslaven mimo slavnostní schůzi občanstva v nádražní restauraci za přítomnosti předsedy ONV též postavením „Lípy Svobody“, zasazením na prostranství před staniční budovou.
Dne 19. 5. 1946 byly slavnostně odevzdány usedlosti českým osídlencům do vlastnictví a vydány „Dekrety“. Zároveň byl znárodněn největší podnik v okolí a náš nejlepší zákazník – „Tkalcovny hedvábí, národní podnik v Králíkách“.
Koncem května odjíždí poslední ruské transporty. Naši přátelé a spojenci se s námi oficiálně loučí 26. 5. v Červené Vodě, za přítomnosti oficiálních hostů. Celkem bylo v Dolní Lipce naloženo 159 transportů, z toho 45 vlaků s válečným materiálem, 37 vlaků s kořistním strojním zařízením a 79 vlaků s poživatinami, to vše s neúplným stavem personálu.
Úroda toho roku byla velmi dobrá.
Zápis v pamětní knize z roku 1947
Rok 1947 byl prvním rokem budovatelským, prvním rokem naší „dvouletky“.
V lednu a únoru byla ještě doprava brzděna velkými závějemi sněhu a muselo 3× zasáhnout na jeho odklízení též celé osazenstvo stanice.
V měsíci březnu však se dvouletka dobře rozběhla a plán splněn na 106,7 %.
V dubnu dostalo přidělenou zdejší továrnu Dahler a Comp. státní zemědělská strojní stanic, která svými traktory obdělala veškerou půdu ve zdejším pohraničí.
Následkem velkého sucha byla letošní úroda slabá. Nepršelo zde od 9. 4. do 11. 9. 1947, následkem čehož podzimních odesílaných obilnin a okopanin dosáhla jen 60 % průměru z roku 1946.
Přesto obec Dolní Lipka dosáhla nejlepšího obvodu obilního kontingentu v celém žambereckém okrese, tj. 320 %.
Tohoto roku zúčastnilo se uhelných brigád ze zdejší stanice 7 zaměstnanců.
Tři zaměstnanci byli převedeni v rámci restrikce ze státní služby do soukromého oboru.
Měli jsme též několik menších nehod, které však neměly vliv na dopravu a při těchto nehodách nebylo žádných zranění. Dne 25. 2. vyšinul osobní vůz Ci 4-1707 ze soupravy vozů při sestavování vlaku tím, že se uvolnila obruč kola. Na jeho odklizení musel být povolán pomocný stroj z Kyšperka. Dne 8. 3. při prudkém najetí dvou odražených vozů při posunu byl posunut náklad dřeva na jednom z těchto vozů a proraženy čelní dveře. Dne 22. 3. 1947 najel motorový vlak 858 mezi Dolní Lipkou a Krumperky na sloupec sklonovníku, ležícího přes koleje a motor se porouchal.
Dne 14. 2. 1947 srazil se vl. 825 s vozem Zsr na výměně čís. 4 za vjezdu do stanice následkem nepodložení vozu Zsr, který silný vítr zahnal za námezník. Škoda: ohnutá stupačka.
V prosinci roku 1947 byl zahájen telefonický provoz na dvou selektorových linkách Kyšperk – Hanušovice.
Zápis v pamětní knize z roku 1948
Rok 1948 je tak významný, jako byl rok 1918. Započal rušným vnitropolitickým vývojem. Naše reakce, která ztrácela stále víc a více půdu pod nohami tím, že lid a parlament uskutečňoval revoluční „košický vládní program“, spojila se se zahraničními kapitalisty a připravovala pomocí západních velmocí puč, jehož účelem bylo navrátiti kapitalistům jejich fabriky a mocenské postavení a navenek odtržení Československa od ostatních států a lidových demokracií a SSSR. Náš stát býval by byl zapojen do tzv. Marschallova plánu, ztratil by nezávislost a stal by se výpadní bránou proti všem slovanským národům. Toto přání se však neuskutečnilo dík síle a pohotovosti Komunistické strany Československa, v čele se svým předsedou Klementem Gottwaldem, za kteroužto stála též většina národa. Ta odhalila a zmařila pikle naší reakce a její spojení se zahraničními pučisty a 25. února president E. Beneš přijal demisi zrádných ministrů a KSČ převzala s národní frontou vládu a odpovědnost za další vývoj navenek i uvnitř republiky.
Tímto činem prakticky přešla veškerá vládní i hospodářská moc v tomto státě do rukou dělnické a rolnické třídy. To se odráželo též v dalším plnění dvouletky, jejž byl rok 1948 druhým rokem. Naše stanice se plně zapojila do budovatelské práce a absolvovala celou řadu brigád a podala též několik zlepšovacích návrhů.
Zúčastnila se 3 národních směn o nedělích, dne 28. února, dne 9. května a dne 27. října s celkovým počtem 26 účastníků, odpracovaných 208 hodin.
Zemědělských brigád se zúčastnilo 15 zaměstnanců a absolvovalo 483 směn s celkovým počtem 3 864 hodin. Lesních brigád v Červeném Potoku u st. lesní správy se zúčastnilo 12 zaměstnanců s celkovým počtem 844 směn a 5 064 hodin.
V VII. kole národní soutěže v dopravě od 1. 4. do 28. 10. 1948 v komerční službě v rychlém nakládání a vykládání železničních vozů jsme se umístili na prvním místě v oblasti hradeckého ředitelství.
Zároveň se zúčastnilo 6 zaměstnanců veřejného života v MNV, a tak jsme přispěli k tomu, že obec Dolní Lipka byla uznána veřejnými činiteli za vzornou budovatelskou obec, jak po stránce administrativní, účetní i hospodářské, splněním všech kontingentů na 125 %. Obec byla odměněna za tuto práci zvláštním diplomem a bronzovou medailí za vzornou budovatelskou práci ministerstva zemědělství a ministerstva vnitra.
Soudruh přednosta stanice, tak jako v rocích předešlých, byl delegován za KSČ do Okresního národního výboru, kde zasedal ve dvou komisích.
Zima 1947/48 byla mírná, proto neměla vliv na pravidelný chod železniční dopravy. Úroda po průměrném létě byla prostřední a bylo na ní znáti ještě následky loňského sucha. Zároveň bylo přikročeno k plánovanému obhospodařování půdy podle stanovených oblastí a obec i celý žamberecký okres zařazen do horské oblasti pícninářské.
V létě t. r. byla provedena obnova a rekonstrukce nákladního skladiště, které bylo na spadnutí a na kterém od r. 1876 nebylo provedených žádných oprav. Výměna krovů, střechy, podlah a kanceláře si vyžádalo nákladů okolo půl milionu Kč.
V nadplánu vyměnil traťmistr Jer. Blažek opotřebované výměny č. 1, 2 a 13 za moderní tvar pérových výměn i s příslušnými kolejnicemi a srdcovkami, čímž byla podstatně zvýšena bezpečnost za vjezdu vlaků.
V listopadu byla provedena kolaudace výměnových stanovišť a po postavení těchto budou do nich namontovány nové zabezpečovací zařízení.
V prosinci došlo konečně k převedení všech dělníků do regulovaného poměru a stav osazenstva činil k 31. prosinci celkem 20 mužů. Během roku jeden zaměstnanec přešel do textilního oboru.
V posledních dnech roku zařídila nám Tesla n. p. pro jednu mechaniku novou telefonní ústřednu, takže odpadá obtížná manipulace s mnoha telefony na dopravním stole.
I toho roku zažili jsme několik menších nehod a dvě sebevraždy na kolejích:
Dne 31. ledna střetnul se vl. 3820 s hasičským autem v km 9.985 tratě Dolní Lipka – Šilperk na nechráněném přejezdu s výsledkem – lehké zranění 3 civilních osob a rozbitý motor hasičského auta.
Dne 23. února vyšinul jednou nápravou ve stanici Dolní Lipka na třetí koleji vůz ložený uhlím přes přetrženou zarážku.
Dne 9. března byl usmrcen vlakem 3816 v km 10.568 tratě Dolní Lipka – Šilperk v sebevražedném úmyslu Josef Valenta z Moravského Karlova č. 7.
Dne 10. března byl při posunu po prudkém nárazu na poštovní vůz zraněn lehce poštovní zaměstnanec Antonín Muzikář z Králík.
Dne 7. června byl vl. 810 usmrcen v sebevražedném úmyslu v zn. Červený Potok zemědělský dělník Josef Šimo z Červeného Potoka.
Přednostou stanice byl Medek Jan, výpravčí Hiller Karel, Kuba Josef, Bílý Karel.
Zápis v pamětní knize z roku 1949
Přednostou Petr Faltus
Výpravčí Kuba Josef, Hiller Karel, Hosman Václav
Za výpravčího Bílého, který odešel na ONV Lanškroun jako instruktor tělovýchovy byl do naší stanice přeložen výpravčí Hosman Václav od stanice Podlesí na Moravě.
Zápis v pamětní knize z roku 1950
Přednostou Filous František
Výpravčí: Kuba, Hiller, Hosman
Signalisté: Strnad, Šverák, Doležal, Kupka, Šimek, Fröde Karel
V tomto roce přišel do stanice místo přednosty Faltuse přednosta Filous a stanice byla přidělena od ředitelství státních drah Hradec Králové pod ředitelství Olomouc.
6. června 1950 byla dána do provozu nová stavědla.
Železničáři se činně podíleli na založení JZD v obci.
Zápis v pamětní knize z roku 1951
Výpravčí Hosman odešel k veřejné bezpečnosti a místo něho byl přeložen výpravčí Archleb Jaroslav z České Skalice a jeho manželka zastávala funkci pokladní za Marii Bartošovou, která byla přeložena do Červeného Potoka.
Zápis v pamětní knize z roku 1952
Přednostou Ambler Kamil
Výpravčí: Kuba, Archleb, Alena Havelková
Na jaře roku 1952 nastaly neshody mezi zaměstnanci stanice s přednostou Filousem. Tyto neshody vyvrcholily tím, že přednosta Filous byl přeložen z trestu jako výpravčí do stanice Šumperk. Po něm byl zde krátký čas jako substitut Petr Faltus a po něm převzal stanici definitivně přednosta Kamil Ambler.
V tomto roce přešla stanice zpět pod ředitelství Hradec Králové.
Zápis v pamětní knize z roku 1953
Dne 17. 11. 1952 převzal vedení stanice Dolní Lipka s. Ambler Kamil, bývalý výpravčí žst. Police nad Metují.
Zimní období 1952-1953 se vyznačovalo velkým množstvím sněhu, který činil dopravu velmi nepravidelnou. Motorová trakce na trati Dolní Lipka – Štíty musela býti častokráte nahrazena trakcí parní.
V této době vypadl jednou osou při posunu na páté koleji prázdný plošinový vůz pro sněhovou závěj.
Stav zaměstnanců služby staniční 18, z toho 4 ženy, jízdní služby 5 mužů. Úraz utrpěl výpravčí Filip Jar. Špatným seskočením z vozu utrpěl výron v kotníku. Dne 17. května 1953 byla zrušena na trati Dolní Lipka – Štíty zjednodušená doprava dle předpisu D9 a stanice Králíky, Červená Voda, Štíty dopravně obsazeny.
Dne 5. března 1953 zemřel Josef Vissarionovič Stalin, učitel a vládce světového proletariátu a dne 14. března 1953 postihla naše národy krutá rána osudu úmrtím našeho milovaného prvního dělnického presidenta a předsedy Komunistické strany Československa s. Klementa Gottwalda. Na úřad presidenta republiky byl poté zvolen s. Antonín Zápotocký, nejvěrnější spolubojovník zesnulého.
Téměř celé letní i podzimní období 1953 bylo postiženo velikým suchem, takže vysychaly prameny, studně i řeky, což mělo samozřejmě vliv na úrodu a jiné obory v národním hospodářství. V naší dopravě se tato povětrnostní porucha projevila velkým nedostatkem vody pro stroje, k tomu ještě kruté mrazy zapříčinily odříkání mnoha pravidelných vlaků a nepravidelnosti v dopravě.
Dne 2. 12. 1953 při objíždění motoru od vl. 3313 byla říznuta výměna číslo 13, nastala vidlicová jízda a motor vyšinul všemi nápravami, úraz žádný.
Všichni zaměstnanci byli zapojeni do celostátní soutěže na železnici, od června do konce roku uspořili 1 497 Kč. Téměř všichni zaměstnanci se zapojili do žňových brigád u JZD i u ostatních zemědělců.
Pracovní a státní disciplína dobré úrovně.
Dne 1. června 1953 byla provedena měnová reforma a tím upevněna naše měna a posíleno naše národní hospodářství vůbec. Železničáři přijali toto opatření s nejvyšším uspokojením a klidem.