V červnu 1997 přišlo do údolí Moravy to, o čem současníci doposud jen četli v kronikách - stoletá voda. Jindy nevinná horská řeka se vylila na mnoha místech z koryta a páchala nebývalé škody. Vyplavila pstruží líheň na Vysokém Potoku, vtrhla dokonce na pilu pod nádražím. Malá Morava byla brzy téměř odříznuta od světa. Divoká voda strhla silniční mosty u mlýna v Červeném Potoku i na konci Vlaského, pod železniční zastávkou. Necelý den jí stačil k tomu, aby zcela vymlela silnici až k Červené skále pod Vojtíškovem. Do Králík za nákupy se jezdilo po lesních cestách přes Zlatý Potok a Dolní Hedeč. V té době splnila železnice roli zachránce. Poté, co Morava strhla most pod Hanušovicemi a řeky Branná a Krupá poničili trať na mnoha dalších místech, byla železniční trať z Dolní Lipky ihned využita jako spojnice pro dopravu humanitární pomoci do povodní nejvíce poničených Hanušovic. Osobní vlaky začaly na požádání zastavovat u cesty pod Vojtíškovem, protože i strojvedoucí věděli, že to je jediná možnost, jak odtud dostat lidi do práce a pro to nejdůležitější živobytí. Tuto největší živelnou katastrofu naší moderní doby zachytil svým fotoaparátem Miroslav Bobalík z Vlaského. Nejdůležitějším bodem k udržení sjízdnosti trati v celé své délce, přestože voda zprvu zčasti zatápěla i stanici Podlesí, byla příhradová mostní konstrukce v km 77,850 u vjezdové výhybky. Pracovníci traťové distance zde bidly protlačovali nebo z řeky vytahovaly klacky, klády a jiné předměty, které sem nepřetržitě připlavovala rozbouřená Morava a které hrozily tím, že most strhnou. Jejich těžkou a zodpovědnou práci dokládá poslední snímek Arnošta Juránka.