K nejstarší historii trati do Starého Města
V roce 1995 byla nákladem města Hanušovice a Starého Města vydána brožurka k 90. výročí otevření trati mezi těmito dvěma místy. Autory textové části knížečky s názvem Údolím Krupé jsou Vladimír Goš a Miroslav Musil. Z jejích stránek citujeme:
Než se začalo stavět
První vlak projel údolím řeky Moravy v roce 1873 na trati ze Šternberka do Dolní Lipky, z Hanušovic do Głucholaz začaly vlaky jezdit v roce 1888.
Staroměstská kotlina tak byla ze dvou stran obklopena železnicí, místní podnikatelé však dospěli k názoru, že pro další rozvoj průmyslu je nezbytné navázat město přímo na novou dynamicky se rozvíjející dopravní síť. V hornatém kraji se totiž s poklesem pracovních příležitostí snižoval pošet obyvatel, v posledních desetiletích 19. století ve Starém Městě o 5 %, v okolních obcích o 8-10 %. Současně se snížila cena půdy a nemovitostí o 30 %. Obyvatelé města již 20. dubna 1894 poslali císaři Františku Josefu I. petici s žádostí o přispění na stavbu železnice, stejnou prosbu tlumočili při návštěvě arcivévody Evžena v témže roce na Staroměstsku. Velkou aktivitu vyvíjel starosta města inženýr H. Buhl spolu s ostatními členy rozvětvené rodiny Buhlů a kníže Jan z Lichtenštejna. Konečně 10. listopadu 1899 byla ustavena komise pro stavbu trati, jež na základě projektu doktora Rudolfa Mayredera z Vídně vypracovala rozpočet ve výši 1 200 000 korun. Neúnavnou prací a vlivem státních orgánů se podařilo prosadit do zákona schváleného poslaneckou sněmovnou 1. 7. 1901 o příspěvku státu na stavbu osmnácti lokálních tratí v Rakousko-Uhersku (pět v Čechách, tři na Moravě, jedna ve Štýrsku, tři v Tyrolsku, tři v Haliči atd.) také dotaci pro trať Hanušovice – Staré Město ve výši 350 000 korun. Pro zajímavost uvádíme, že trať Petrov – Kouty obdržela na základě zákona příspěvek ve výši 400 000 korun. Základní balík akcií v ceně 200 000 korun převzala země Moravská na základě rozhodnutí Moravského zemského sněmu z 3. května 1900 a na 550 000 korun poskytla hypotéku Zemská banka Markrabství moravského. Část akcií pak odkoupila městská rada Starého Města, kníže Jan z Lichtenštejna a podnikatelé. Na základě všech jednání byla vydána 17. 8. 1904 koncese inženýrovi Hermannu Buhlovi, důlnímu podnikateli Alexandru Buhlovi a obchodníkovi Adolfu Winterovi pro stavbu a provozování lokální trati Hanušovice – Staré Město. Pro zajímavost uvádíme, že koncese platila až do 17. 8. 1994. Ustavující generální shromáždění akcionářů lokální trati se konalo 6. března 1905, na němž byl zvolen presidentem společnosti inženýr Hermann Buhl a vicepresidentem dvorní rada J. Wiehl z centrálního ředitelství lesních statků knížete Lichtenštejna v Olomouci.
Koleje míří k Starému Městu
Stavební práce začaly v roce 1904 s mnoha potížemi (sesuvy půdy, skalnatý terén aj.) a o rok později se je podařilo ukončit. Trať o celkové délce 11,443 km vede těžkým skalnatým terénem, překonává výškový rozdíl 126 metrů s nejvyšším sklonem 19,96 ‰ u Vysokých Žibřidovic. Původní nápravový tlak byl 12 tun vzhledem k propustkům, jež měly lehkou konstrukci, v horní části byly dřevěné, nezakryté, bez průběžného štěrkového lože. Na trati bylo postaveno sedm dřevěných mostů, které se postupně přebudovaly na mosty s kamennými podpěrami a s ocelovou konstrukcí. V km 4,256 byl postaven 65,74 metru dlouhý most přes Krupou o třech polích ve výšce 12,85 metru. Ve stanici Staré Město byla vybudována výtopna k odstavování lokomotiv a menší dílna pro údržbu.
Slavnostní otevření místní dráhy Hanušovice – Staré Město se uskutečnilo ve středu 4. října 1905 za početné účasti obyvatelstva, jak širokou veřejnost v sobotu 7. října informovaly noviny Grenzbote. Reportáž psanou na kolejích uvádíme celou, neboť dobře zachycuje dobovou atmosféru.
"Ve Starém Městě byla většina obchodů zavřena a domky ozdobeny vlajkami. V 6 hodin zbudil občany budíček a v 8 hodin se konala slavnostní mše ve farním kostele spojená se svěcením nádraží a kolejí ve Starém Městě. Na nádraží v Hanušovicích se shromáždili slavnostní hosté, mezi nimi poslanec dr. Karl Chiari, starosta Šumperka Fridrich rytíř Tersch, okresní hejtman Franz Karger aj. Ministerstvo železnic zastupoval vrchní stavební rada Arnold, státní ředitelství v Olomouci dvorní rada Amberg. Zvláštní vlak sestaven ze dvou lokomotiv a 12 vagónů vyjel z nádraží v Hanušovicích ve 12 hodin. Na zastávkách ve Vysokých Žibřidovicích a Chrasticích jej přivítali zástupci obcí, spolků a školní mládež. Ve 12.45 hodin oznámila jeho příjezd na nádraží ve Starém Městě střelba z hmoždíře. Na peróně přivítal účastníky starosta Ing. Hermann Buhl, kapela zahrála slavnostní pochod napsaný J. Wildmerem u příležitosti otevření staroměstského nádraží a dcera starosty Irma Buhlová přednesla báseň. Po slavnostním projevu zástupce ministerstva provolali účastníci třikrát slávu císaři. Pak se odebralo asi sto účastníků slavnosti na náměstí, kde se uskutečnilo slavnostní defilé spolků a školní mládeže. Někteří z významných hostů byli pozváni na slavnostní oběd v Německém domě, kde přípitky přednesli okresní hejtman F. Karger, poslanec dr. Chiari a starosta Šumperka F. Tersch. Po páté hodině hosti odjeli zvláštním vlakem do Hanušovic."
Údolím Krupé
Místní trať vychází z Hanušovic a vede v délkce 1,820 km po trati Hanušovice – Dolní Lipka a teprve u soutoku Moravy a Krupé se odděluje.
Vlak nejprve zastaví v km 2,1 na zastávce Hanušovice zastávka (její původní název byl Žleb). Zastávka byla zřízena v roce 1913 v katastru obce Žleb (do roku 1949 Valteřice).
Druhou zastávkou na trati v km 5,6 jsou Vysoké Žibřidovice. Při stavbě trati zde bylo vybudováno nejdříve nákladiště pro nakládku dříví a až od 1. dubna 1906 začala sloužit k přepravě osob a zavazadel. Cestující, kteří zde nastupovali, si kupovali lístek u průvodčího vlaku.
Třetí zastávkou v km 8,8 jsou Chrastice. Po téměř půlhodině jízdy dojede vlak do Starého Města pod Sněžníkem, kde trať končí.
V roce 1944 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce tratě válečnými zajatci, při které byl zvýšen nápravový tlak na 14 tun. Původní svršek byl vyměněn za německý typ 6d, v obloucích o poloměru 180 metrů byly uloženy přídržné kolejnice a stávající pražce byly vyměněny za dubové pražce se solnou impregnací.
Další rozsáhlá rekonstrukce byla provedena v roce 1982, při které byl německý svršek nahrazen svrškem S 49 s nápravovým tlakem 18 tun. V roce 1956 byla dokončena montáž nové ocelové konstrukce středního pole mostu v km 4,256, která nahradila stávající mostní provizórium, uložené místo za války zničeného středního pole mostu.
Po válce došlo ke zrušení přednostenské služby a doprava byla řízena zjednodušeným způsobem. V padesátých letech byla znovu na krátkou dobu zavedena dopravní služba výpravčími a po jejím zrušení je provoz řízen Předpisem pro zjednodušenou dopravu (D3).
Na podzim roku 1965 oslavili železničáři a občané šedesát let provozu na trati Hanušovice - Staré Město pod Sněžníkem bohatým programem. Informuje nás o tom časopis Železničář č. 1 z roku 1966:
"Ráno v 8 hodin byl budíček a potom pochod uniformované hudby dílen ČSD v Šumperku městem Hanušovice. Pak hudba vyhrávala na nástupišti, kde byla také tribuna a slavnostní projev. Na velmi hezky vyzdobeném nádraží bylo kolem 9. hodiny doslova jako v úlu. Sešlo se zde více než 2 000 občanů, kteří se přišli podívat na zvláštní atrakci - historický vláček, který o půl desáté odjížděl do Starého Města pod Sněžníkem... Soprava 9 vozů byla sestavena ze starých typů a starých řad osobních vozů... Cestující se projeli zase takovou rychlostí, jako se jezdilo v roce 1905, prohlédli si hezky upravené a vyzdobené zastávky na trati... Ve Starém Městě pod Sněžníkem to při našem příjezdu vypadalo asi tak, jako kdyby sem vlak přijel ponejprv. Stanice byla vyzdobená, každé místečko zaplněné občany, kteří přišli vláček přivítat na nádraží. Nechybělo ani velké množství fotografů... Pak následoval průvod za řízné hudby železničářů dílen až na náměstí, kde byl uspořádán koncert."
Vladimír Goš, Miroslav Musil
Údolím Krupé, 1995